Houbaření je jednou z nejoblíbenějších podzimních aktivit. Většina lidí ho vnímá jako klidnou procházku lesem, ale z pohledu fyzioterapie jde o poměrně pestrý a někdy i překvapivě náročný pohyb. Košík nasbíraných hub totiž nemusí být jedinou připomínkou několikahodinové výpravy — často si z lesa odneseme i bolavá bedra, namožená stehna nebo unavené kotníky.
Proč je houbaření náročnější než běžná chůze
Při běžné procházce po chodníku se člověk pohybuje plynule a stálým tempem. Houbař naproti tomu zpomaluje, mění směr, překračuje větve, našlapuje mezi kořeny a často se prodírá svahem nebo vysokou trávou. Přitom sleduje zem, takže hlava bývá skloněná a pozornost se soustředí více na hledání hub než na způsob pohybu.
Nerovný terén zapojuje drobné stabilizační svaly, které při chůzi po rovném povrchu nemusí pracovat tak intenzivně. Chodidlo se přizpůsobuje každému došlapu, kotník vyrovnává náklon a svaly trupu pomáhají udržet rovnováhu. Takový pohyb může být pro zdravého člověka přínosný, protože je pestřejší než stereotypní chůze po asfaltu. Zároveň však rychleji odhalí nedostatečnou kondici, omezenou pohyblivost nebo problémy se stabilitou.
Opakovaný předklon je největší riziko
Samotné sebrání jedné houby tělu neublíží. Pokud se ale během dopoledne ohne k zemi padesátkrát či stokrát, může nesprávný pohyb přetížit bederní oblast. Riziková je zejména kombinace hlubokého předklonu, kulatých zad a rotace do strany.
Vhodnější je přiblížit se k houbě, pokrčit kolena, využít dřep nebo klek a při vstávání zapojit nohy. Polohy je dobré průběžně střídat — jednou jít do dřepu, jindy si kleknout na jedno koleno nebo se přidržet stromu a snížit se pomocí nohou. Tělu zpravidla nevadí jeden konkrétní pohyb, ale jeho mnohonásobné opakování bez změny.
Tempo, které tělo nechá odpočinout
Specifické je také tempo houbaření. Několik kroků vystřídá zastavení, otočení nebo rychlé sejití ze stezky za nalezeným hřibem. Tělo se proto nemůže usadit do pravidelného rytmu. S přibývající únavou se zhoršuje přesnost došlapu a člověk může snáze zakopnout o kořen nebo uklouznout na mokrém listí.
Před odchodem není nutná sportovní rozcvička, ale pomoci může několik kroužení kotníky, dřepů v pohodlném rozsahu a krátké rozhýbání trupu. Prvních deset minut je vhodné jít volněji. Po návratu většinou prospěje spíše lehká chůze a změna polohy než okamžité dlouhé sezení.
Obuv: stabilita i svoboda pro chodidlo
Podstatnou roli hraje obuv. Houbaři často automaticky sahají po vysokých a co nejrobustnějších botách. Ty mají význam v náročném terénu, chladu nebo velmi mokrém lese, ale pro kratší výpravu po mírných cestách mohou být zbytečně těžké a tuhé.
V lese potřebujeme, aby bota na noze dobře držela, neklouzala a chránila před vlhkostí. Současně by neměla zbytečně stlačovat prsty ani úplně znemožnit chodidlu reagovat na nerovnosti. Důležitější než samotná výška boty je její správná velikost, tvar, přiměřená ohebnost a podrážka odpovídající povrchu.
Příliš volná bota dovoluje chodidlu posouvat se při chůzi ze svahu a zvyšuje riziko puchýřů. Malá nebo úzká obuv naopak omezuje prsty a po několika hodinách může způsobit otlaky, brnění nebo bolest nehtů. Zvláště při sestupu potřebují prsty před sebou dostatek prostoru.
Plný košík mění držení těla
Zátěž se v průběhu výpravy mění také s naplněným košíkem. Pokud ho člověk několik hodin nosí stále v jedné ruce, jedno rameno zůstává níže a trup se vychyluje na opačnou stranu. Pomůže ruce pravidelně střídat, košík nepřetěžovat a na delší cestu zvolit takovou trasu, kterou bezpečně zvládneme i při návratu s nákladem.
Pohyb, který má smysl
Houbaření tak může být příjemnou formou přirozeného pohybu, při níž člověk nachodí několik kilometrů, posílí stabilitu a dostane se z jednotvárného prostředí města. Právě proto, že nepůsobí jako klasický sport, však snadno přehlédneme únavu. Rozumné tempo, střídání poloh, vhodná obuv a trocha pozornosti při návratu mohou rozhodnout o tom, zda si z lesa odneseme jen plný košík — nebo také bolavá záda a namožené nohy.
Trápí-li vás bolesti zad, kolen nebo kyčlí, které se po výpravě do lesa zhoršují, neváhejte se ozvat. Pomůžeme vám najít příčinu a nastavit pohyb tak, aby vám dělal radost, ne potíže.
Rezervovat termín
